Vstát z vozíku - proč ne?

Před třemi týdny jsem měla online krizovou konzultaci, kdy mi žena popisovala, jak moc je vše špatně. 🙂 A když jsem "nezabrala" na nic z toho, vytáhla největší "argument" - je na vozíku. A když ani na to jsem nereagovala tak, jak "její oběť" vyžadovala - ptala se mě totiž, jestli ten vozík chci ukázat a já na to, že ne, že vím, jak vozík vypadá 😃 - najednou už nebylo na co si stěžovat.
Konzultace končila v klidu, úlevě a pochopení.
Po třech týdnech jsme se viděly na jednom online setkání. Žena byla v úplně jiném rozpoložení. Možnost se zcela uzdravit ji přicházela už dříve, teď už tomu jen řekla ano a proces se spustil sám. Momentálně si uvědomuje ty velké výhody, které jí vozík přináší a uvědomuje si čím dál víc, že už je nechce, nepotřebuje. Pak také sdílela, že by v její situaci měla trpět, ale už jí to nejde. 😃
Potom jsme si psaly a já se jí ptala, jestli už chodí aspoň tajně a jestli jí nevadí můj humor. Ona na to, že zatím chodí jen v hlavě a jako důkaz toho, že humor jí nevadí, ale vítá ho, mi poslala přiloženou fotku. 😃
Vím, že chodit bude, ne proto, že to chci já, ale že si to DOVOLUJE a VÍ ona sama.
Mám velkou radost, že šíření Boží jiskry, klidu, důvěry, prostoru mimo mysl funguje. Problémy najednou neexistují a i když zatím v tom druhém prostoru jsou, nevadí. Oni totiž dřív nebo později zmizí i tam.
Máte podobnou zkušenost?



Po nenávisti líbánky

Kdysi jsme na jednom ženském kruhu stavěly rodinné konstelace na téma "moji rodiče se velmi často hádají a už je to k nevydržení". 

Muž a žena v konstelaci stáli dál od sebe, nechtěli se na sebe ani podívat a kolem nich se šířila energie napětí, boje, dusna. Konstelace končila tím, že žena řekla svému muži, že ho nenávidí. To přineslo velkou úlevu, ale jinak se k sobě ti dva nepřiblížili ani to nevypadalo na nějakou pozitivní změnu.

Odcházeli jsme domů s tím, že tento vztah bude nejspíš směřovat k rozchodu.

Jaké bylo naše překvapení, když za týden žena, tedy dcera páru z konstelace, přišla s tím, že její rodiče vypadají jako by byli v líbánkách! Že je v životě neviděla tak láskyplně se k sobě chovat.

Moje vysvětlení bylo, že dlouhá léta v sobě hromadili nedorozumění, konflikty, neprojevené pocity a vlastně vůbec nekomunikovali. V konstelaci se tenhle papiňák odšpuntoval a oni zjistili, že pod těmi všemi letitými nánosy zranění je láska.