Po nenávisti líbánky

Kdysi jsme na jednom ženském kruhu stavěly rodinné konstelace na téma "moji rodiče se velmi často hádají a už je to k nevydržení". 

Muž a žena v konstelaci stáli dál od sebe, nechtěli se na sebe ani podívat a kolem nich se šířila energie napětí, boje, dusna. Konstelace končila tím, že žena řekla svému muži, že ho nenávidí. To přineslo velkou úlevu, ale jinak se k sobě ti dva nepřiblížili ani to nevypadalo na nějakou pozitivní změnu.

Odcházeli jsme domů s tím, že tento vztah bude nejspíš směřovat k rozchodu.

Jaké bylo naše překvapení, když za týden žena, tedy dcera páru z konstelace, přišla s tím, že její rodiče vypadají jako by byli v líbánkách! Že je v životě neviděla tak láskyplně se k sobě chovat.

Moje vysvětlení bylo, že dlouhá léta v sobě hromadili nedorozumění, konflikty, neprojevené pocity a vlastně vůbec nekomunikovali. V konstelaci se tenhle papiňák odšpuntoval a oni zjistili, že pod těmi všemi letitými nánosy zranění je láska.