Téma, které ke mně přišlo a které jsem kdysi prožila i se svými dětmi, mě přivedlo k tomuto shrnutí:
co si můžete uvědomit, zvolit:
- vaše děti jsou svobodné bytosti, které mohou mít takové vztahy, jaké chtějí, ať už s lidmi v rodině nebo ne
- vaše děti mají právo na emoce, chování a zkušenosti, které prožívají
- jakékoli chování vašich dětí neznamená, že jste špatná matka nebo ony jsou špatné
- to, jak to teď vypadá, je, neznamená, že to tak bude vždy
- i ve chvíli, kdy se to děje, můžete milovat je i sebe (právě v těchto chvílích je to nejvíce potřeba)
co můžete udělat:
- zadat si "Boží řád" na tuto situaci a v klidu (navzdory emocím, myšlenkám i realitě, kdy to může pokračovat), to s důvěrou pustit
- ve chvíli, kdy se to bude dít, se zastavit a v neutralitě, uznání (bez hodnocení) situaci pozorovat, včetně toho, co se začne dít ve vás, s vědomím, že to je jen ego :-)
- otevřeně, bez hodnocení (natož souzení), s chutí tomu, jim porozumět (uvidět, co je třeba) si ve vhodné chvíli s dětmi sednout (společně i zvlášť) a promluvit si bez očekávání řešení nebo změny
- zadat si, ať vám přijdou uvědomění pro vás, pokud to bude třeba
