- PRVNÍM a základním PRINCIPEM jakéhokoli zhmotnění, je dovolení, souhlas s novou realitou. V tomto případě se zdravím. Když si teď vejdete do toho, že už jste zdraví, jaké to je?
Na to navazuje rozhodnutí pro plné zdraví a očekávání ho v klidu a důvěře jakoby už to tak bylo, dokud se skutečně nezhmotní. Ať se v průběhu čekání děje na těle, v mysli nebo emocích cokoli.
- DRUHÝM PRINCIPEM je přijetí vědomí něčeho většího než jsme my, toho, co nás oživuje, podporuje, vede a které je všude i v nás samých. Říkám tomu božství. Názvů je mnoho – bytí, existence, vědomí... Božství je nekonečně inteligentnější a mocnější než mysl a my se o něj, do něj můžeme opřít, přijmout ho a tím na to už nebýt sami. Každopádně zodpovědnost za volby je na nás – tedy i MOC vědomě tvořit.
- TŘETÍM PRINCIPEM je uvědomění, že zhmotnění neMOCI je poslední článek naší neochoty oPUSTIT stará nefunkční přesvědčení, vztahy, místa, činnosti, chování, zkušenosti. Zdraví tedy souvisí se všemi oblastmi života a s proVEDENÍM změn tam, kde je to třeba. Tyto změny vedou směrem k naplněnému, spokojenému a svobodnému životu. K tomu může patřit období nejistoty, nevědění, neznáma, NIC. Někdy také dočasné zhoršení situace.
K opuštění starého také patří přijetí toho co je i bylo v neutralitě. Opět stačí volba, rozhodnutí, není třeba pro to nic dělat. Jen BÝT TADY A TEĎ.
- ČTVRTÝ PRINCIP je následování svého unikátního vedení, intuice, jasného ano. To vede k tomu, co dělat, co pustit, co si uvědomit, kudy jít... Toto vedení (stejně jako samotné uzdravení) se děje samo, v pravý čas a nedá se vynutit snažením ani pracováním na tom.
Konkrétní cesta uzdravení, doba, míra činnosti i prožívání je individuální, ale je možná a reálná.
