V první fázi, kdy si dlouhodobě nedovolujeme prožít, přijmout svoji bolest, potlačujeme ji nebo kdy aktuálně prožíváme novou, zasahující situaci, je to nejlepší emoce vědomě prožít až do dna. Aby nezůstávaly v těle a nevytvářely se nEMOCE, oddělenost, opakující se stejné situace atd..
V druhé fázi, kdy už jsme si prožili traumata z minulosti, dokonce několikrát, víme, s čím co souvisí a stejný program se vrací opakovaně v podobě myšlenky, emoce nebo projevů ve hmotě, je příležitost už tento zvyk věřit mysli (egu) oPUSTIT a nechat definitivně zmizet.
Prakticky to uděláte tak, že ve chvíli, kdy si to uvědomíte, vstoupíte do přítomnosti a buď to bez hodnocení pozorujete nebo si toho prostě nebudete všímat, odejdete se situace, místa a v duchu si případně můžete říct „tak tohle už nehraju“ či cokoli, co pro vás bude znamenat rozhodnutí už neživit svoje emoční tělo utrpení.
A určitě nezapomeňte na volbu, že Božství se o to už postará. Některé situace, potíže se pak srovnají, vyhladí samy a celkem rychle, některé časem, až mysl (utrpení, strach) zcela opustíme a vytrvale budeme očekávat to nejlepší pro nás. V klidu a lehkosti. Amen.
