Zrada neexistuje

🪶 Je to jen rozhodnutí, VOLBA druhého ČLOVĚKA, KTEROU JSI NEČEKAL A KTERÁ NEODPOVÍDÁ TOMU, ČEMU JSI VĚŘIL.
🪶 Tím vzniká příležitost odložit všechna přesvědčení, emoce, bolesti i minulost.. To vše tě omezuje a přináší další podobné zkušenosti.
Tato přesvědčení, emoce a bolesti jsi v sobě měl už předtím, než přišel tento člověk a jeho nečekaná volba, kterou si (nejspíš nevědomě) označil za zradu.
🪶 Neexistuje opuštění, pokud jsi neopustil sám sebe a pokud nelpíš na bolesti a utrpení.
🪶 Slib (od slova libost, líbit se.. 🙂) je jen rozhodnutí (často založené zase na mylných přesvědčeních), které má každý právo změnit. Všichni se vyvíjíme a měníme, jako život sám.
DoVOLME sobě i druhým JÍT S KLIDEM A DŮVĚROU DÁL..
Čeká nás mnoho volnosti (svobody), radosti, naplnění, dobroDRUŽSTVÍ, SPOLUpráce a nepředstavitelných možností. Mám ráda slova ROZLET A ROZMACH. ❤️
PS: Všimněte si dvou menších srdcí uvnitř toho velkého, rozlitého... 🙃



Co je to láska?

🪶 Jako ve všem, si my sami volíme, co pro nás znamená slovo láska, jak ji vnímáme, s čím spojujeme a čemu v tomto tématu věříme.
🪶 Tady je moje nabídka 🙂 :
Láska je absence souzení.
Láska je říct ne, když cítím ne.
Láska je být sama sebou.
Láska je být tam, kde je mi dobře, s těmi, s kterými je mi dobře a dělat to, co mě těší.
Láska je laskavost.
Láska je jemnost.
Láska je něha.
Láska je klid.
Láska je bezpečí.
Láska je pravda.
Láska je důvěra.
Láska je svoboda.
Láska je vědomí.
Láska je raDOST.
Láska je DOSTatek.
Láska je BOHatsTVÍ.
Láska pocitově rozšiřuje, otevírá, uvolňuje, hřeje, oživuje..
Láska je všude, ve všem, pod vším..
I když lásku necítím, pořád tu je, v nás i kolem nás.
Lásku můžeme cítit, vnímat nezávisle na čemkoli a na komkoli.
Láska je stabilní.
Láska se projevuje v nespočetně podobách.
Láska je bůh.
My jsme láska.
Každý je schopen milovat.
Každý je milováníhodný.
Každý si může zvolit, žít láskyplný život. Tady a teď.



Už to máš

🪶 Ego chce víc a víc, protože žije v neustálém pocitu nedostatečnosti, toho, že něco pořád chybí, něco potřebuje .. A proto chce pořád něco vymýšlet, řešit, snažit se a dosahovat..
🪶 V božství (bytí, přítomnosti, prostoru bez ega..) je vše v pořádku, je o nás vždy postaráno, vše máme, jsme v bezpečí a dostatku bez usilování a snažení. Konáme samozřejmě ve chvíli, kdy to přijde a volně to plyne. Ve chvíli, kdy to přestane plynout, jen počkáme až to zase plynout začne. 🙂
🪶 Tu druhou možnost si můžete zvolit, teď. A nepotřebujete vědět, jak to udělat, jen to přijmout a v klidu, uvolnění, dřív nebo později uvidíte, co to samovolně přinese.



Karty říkají to, co chcete slyšet

 

🪶 Karty říkají to, co interpretuje vykládající a to, co chcete slyšet.
🪶 Pokud si je navíc vytahujete s tím, že chcete radu, ujištění, uvědomění, vyjadřujete tím pochybnosti, nedůvěru v sebe, ve svoje Božství, a v už existující realitu toho, co chcete. Tedy se ztotožňujete s myslí, která velmi ráda pochybnosti nabízí. 🙂
🪶 Takže si s kartami můžete hrát, těšit se z nich, ale ideálně s vědomím výše popsaného. Informace, uvědomění vám mohou chodit rovnou samovolně a ujištění můžete dát sami sobě.
🪶 Karty mi přinesly mnoho podpory, zkušeností a radosti, ale teď už jsem je definitivně odložila a vhledy dělám už bez nich.




Dítě ví nejlépe, co je pro něj to nejlepší

🪶 Čím více dospělí dítě manipulují do toho, co chtějí oni, tím méně si to dítě uvědomuje, žije. (A ano, je více a více dětí, kteří už to nedovolí, např. autisté... 😃 )
🪶 Dítě si to uvědomuje a žije tím víc, čím víc toto žijí i jeho rodiče. Tedy jako nejvyššího guru svého života mají sebe.
🪶 Nevědět je v pořádku a v pravou chvíli bude věděno. 🙂
🪶 Rodič ví, co potřebuje malé dítě, které ještě nemluví. Vyjadřuje se jasně jinými způsoby – napětí těla, mimika, pohyb těla, pláč... Navíc ví, že má svoje vedení, které přinese to, co je potřeba..
🪶 A někdy prostě stačí jen klid a důvěra, které jsou základem každé situace.



Ego není dobré ani špatné

🪶 Je to jen slovo, které používám pro vyjádření toho, co není naše (jednotlivě každého z nás), co je falešné, co nás omezuje a neprospívá nám. A to v podobě myšlenek, emocí, projevů v těle nebo jiných tzv. "důkazů" v naší momentální viditelné realitě.
🪶 Je už jedno odkud se vzalo a ani není třeba se ho zbavovat, odhalovat.
🪶 Ideální je se jím vůbec nezabývat. A ono postupně zcela vymizí.



Božský úKLID kolem sebe a tím i v sobě

Pokud jsme sami sebou, nenosíme oblečení, v kterém se necítíme dobře, nejíme jídla, která nám nechutnají, nestýkáme se s lidmi, s kterými nám není dobře a neděláme to, co nás netěší...

Tím, že věci, lidi, činnosti, místa..., která nám nepřinášejí radost oPUSTÍME, vytvoříme vnější prostor pro vše nové, které nám radost přinášet bude a také vnitřní prostor volnosti, živosti a lehkosti.

Konkrétně u věcí to můžete dělat tak, že postupně každou jednotlivou věc (ideálně úplně každou věc ve vašem prostoru) vezmete do ruky, nebo se na ní zaměříte s tím, že vnímáte, jestli vám ještě přináší radost nebo ne. Pokud necítíte nic, tzv. mrtvo, je to znamení, že je čas tu danou věc poslat dál. Buď prodat, darovat nebo vyhodit. Pokud chcete, můžete před vyřazením dané věci poděkovat.

To samé funguje i u lidí, činností a míst (bez prodeje, daru nebo vyhazování :-D). Pokud nevíte, jak to udělat, stačí rozhodnutí, volba, ať se to stane lehce, láskyplně a příjemně... Buď se to stane samo nebo budete vědět kdy a co udělat.


PS: Na fotce je znázorněna možnost u věcí, které vyhazujete, dát dětem (nebo sami sobě :-) ) příležitost k ničení, které si běžně nemohou dovolit. :-)




"Ale já ho miluju" je iluze ega

 Ale já ho miluju říkají ženy (platí to samozřejmě i pro muže), které jsou v nenaplněném vztahu nebo ho opouští. Ony se ho zuby nehty drží, protože jim dává kousek lásky, který jim celý život chyběl. Zároveň ve spojení se sexualitou, která v případech těchto nenaplněných vztahů často hraje zásadní roli, je to omamná záležitost odhalující naše lpění, závislost a posedlost sexem. Pod tím je touha po celistvosti, propojení, bezpečí a lásce, pro kterou jsme ochotni ztrácet sami sebe, prosit, doufat, upínat se k něčemu, co vlastně ani nechceme. A když tento nefunkční vztah zákonitě končí, mluvíme o trhání srdce, zlomeném srdci...

Partnerská láska je pro mě jeden z nejsilnějších prostředků, jak duchovně vyrůst, tedy uvidět a opustit stará zranění, přesvědčení a dozrát k celkově spokojenějšímu životu. Spolu s tím je tu možnost zcela přijmout to větší, co nám dává vše, k čemu jsme se upínali v partnerském vztahu, ať už tomu chcete říkat jakkoli – božství, bůh, vědomí, existence, zdroj, bytí nebo vesmír.. Tohoto parťáka máme u sebe, v sobě po celý život (i po něm :-D), u něho (v sobě) máme to neomezené bezpečí, lásku i celistvost.

Ta naše zralá, čistá část si tohle všechno uvědomuje (nebo alespoň tuší) a chce ze vztahu rychle ven. S největší pravděpodobností se vám to nepovede tak rychle, jak byste si přáli :-), ale to, co může zjemnit, zpříjemnit a zefektivnit tento proces, je nechat bez hodnocení, ať se ukáže v emocích, myšlenkách i těle vše, co je třeba oPUSTIT a neztotožňovat se s tím, nedotýkat se toho. Tedy uvědomovat si, že to je ta nezralá zraněná část (mysl, ego), kterou už se dál nechcete nechat omezovat, zatěžovat. Po čase se budete při představě někdejší věty „ale já ho miluju“ usmívat s vděčností, klidem, mírem a hlavně větší pevností, jasností v sobě i s odhalením dříve nepředstavitelných dimenzí a příležitostí.



Všechno, co děláš, děláš pro sebe

🪶 Z pozice mysli (ega, strachu) proto, abys něco získal (někdy skryto za pomoc, zachraňování, službu...).
🪶 Z pozice božství (v tu chvíli to tak cítíš, udělal bys to, i kdybys za to nic nedostal, máš z toho dobrý pocit...) tvoříš láskyplný svět i pro sebe. Navíc když konáš z lásky, cítíš lásku v sobě. Však to znáš. ❤️