Nehledej poslání, nech si ho přijít

Když jsem kdysi hledala svoje poslání, které jsem už nějaký čas dělala :-), inspiroval mě jeden návod. Uděláte si alespoň půl hodiny čas, klidně déle, vezmete si několik čistých stránek papíru a začnete psát, co děláte a dělá vám to radost, oživuje vás. Postupně každému bodu dáte číslo a pokračujete tak dlouho, dokud nepřijde věta, která vás dojme, budete vědět, že je to ono. Mně tato věta přišla až druhý den po tomto cvičení, kdy ani po třičtvrtě hodiny a asi šedesátém bodu nic nepřišlo. :-) Ta věta zněla takto: JSEM VŮDCE, CHRÁNÍCÍ OSTATNÍ PŘED ZTRÁTOU SRDCE A DUCHA.

Je to něco, co jsem dělala v nějaké podobě vždy a dělám dodnes, kudy chodím. Naposledy v pátek jsem oživila, inspirovala paní prodavačku v potravinách, aniž by to byl můj záměr, prostě se to stalo z běžné konverzace. :-)

No a když takovou větu najdete, je to příjemné, povzbuzující, ale víte, co dělat dál a konkrétně? Možná ano. A pokud ne, můžete si zadat, s výše popsaným cvičením i bez, aby k vám přišlo to, co máte dělat a bude vás to zásadním způsobem naplňovat. A až to přijde, říci tomu ano a buď rovnou konat nebo počkat na další vedení. To je vše. Je to jednoduché a funkční. :-)

To, co mě zásadně naplňovalo a přinášelo peníze přišlo samo, jednoduše. Jednoho dne mi kamarádka věnovala knihu ženy, u které jsem absolvovala dva víkendové semináře a přišlo mi „otevři si poradnu“, tehdy ještě kineziologickou. A mysl samozřejmě hned začala: „vždyť nemáš žádné zkušenosti, pořádně to neumíš, zbláznila ses?...“. Prostě jsem to udělala a po zveřejnění webových stránech začali chodit klienti. A fungovalo to, učila jsem se praxí, ale vlastně mi to šlo od začátku. Je to něco, co jsem v sobě měla vždy.

Podoba mé poradny se stále mění, ale podstata zůstává stejná. Dnes bych své poslání nazvala takto: „SVÝM BYTÍM PŘINÁŠÍM KLID, DŮVĚRU, JASNOST, JEDNODUCHOST, PROSTOR MIMO MYSL, KDE SE VŠE SAMO NAPRAVUJE.“



Kdy je uzdravující emoce prožít a kdy to je zvyk trpět?

V první fázi, kdy si dlouhodobě nedovolujeme prožít, přijmout svoji bolest, potlačujeme ji nebo kdy aktuálně prožíváme novou, zasahující situaci, je to nejlepší emoce vědomě prožít až do dna. Aby nezůstávaly v těle a nevytvářely se nEMOCE, oddělenost, opakující se stejné situace atd..

V druhé fázi, kdy už jsme si prožili traumata z minulosti, dokonce několikrát, víme, s čím co souvisí a stejný program se vrací opakovaně v podobě myšlenky, emoce nebo projevů ve hmotě, je příležitost už tento zvyk věřit mysli (egu) oPUSTIT a nechat definitivně zmizet.

Prakticky to uděláte tak, že ve chvíli, kdy si to uvědomíte, vstoupíte do přítomnosti a buď to bez hodnocení pozorujete nebo si toho prostě nebudete všímat, odejdete se situace, místa a v duchu si případně můžete říct „tak tohle už nehraju“ či cokoli, co pro vás bude znamenat rozhodnutí už neživit svoje emoční tělo utrpení.

A určitě nezapomeňte na volbu, že Božství se o to už postará. Některé situace, potíže se pak srovnají, vyhladí samy a celkem rychle, některé časem, až mysl (utrpení, strach) zcela opustíme a vytrvale budeme očekávat to nejlepší pro nás. V klidu a lehkosti. Amen.




Nezdravé jídlo neexistuje

Jako každou myšlenku, můžete i tuto přijmout za svoji nebo odmítnout.

Pokud ji přijmete a nechcete už mít jídlo jako zátěž, tady jsou další myšlenky k volbě, doplňující, zahrnující toto téma:

  • Moje Božství mi nastaví, co, kdy a kolik jídla mám sníst. Každý to může mít jinak a je to tak v pořádku.

  • Jednoduše se objeví cesta, způsob, aby byli všichni v rodině v tématu jídla spokojení.

  • Žádné jídlo, které sním, mi nijak neublíží, naopak mi prospěje přesně tak, jak potřebuji.

  • Pokud něco přeženu, sním v nesouladu se svým Božstvím a není mi z toho dobře, zase se vše uvede do pořádku, nebudu to hodnotit, zabývat se tím a jdu v klidu bez následků dál.

  • Moje tělo je součástí mého Božství, zformuje se tedy samo do té nejlepší verze pro mě.

  • Tělo se samo nerozhoduje, poslouchá buď pokyny ega nebo pokyny Božství.

  • Žiju naplňující život, proto se nepotřebuji naplňovat jídlem.

  • Přijdou mi nápady a uvědomění k tomu, abych naplnění v celém svém životě cítila, žila.

Pokud máte nějaké jídelní návyky, které navazují na mysl, např. emoční zajídání, jíte jen proto, že se má jíst nebo protože je jídlo na stole atd...., rozhodněte se pro nový přístup – nenásledovat tyto myšlenky.

Pokud jste byli zvyklí následovat myšlenky typu „to nesmíš“, „budeš tlustá, nemocná“..., překročte mysl a s radostí a láskou si jídlo vědomě a pomalu vychutnejte. Ideálně při tom nedělejte nic jiného.

Tedy jako ve všem, se přestanete nechat ovládat myšlenkami strachu a nahradíte je těmi láskyplnými. :-)




Nové osvobozující přístupy v partnerství bez řešení a čištění

1 – Nejdřív dám sama sebe na první místo a přijmu to, že jsem božství, vědomí, bytí, které je tu vždy a tam je vše, co potřebuji. Klid, bezpečí, svoboda, zdroj všeho.

2 – Zvolím si vědomí toho, že nic a nikdo není špatně. Tedy JÁ I PARTNER JSME VŽDY V POŘÁDKU.

 Vědomé milování. 

4 – Ve chvíli, kdy se opakují stejné konfliktní nebo nepříjemné situace, kde se objeví emoce, ZE SITUACE ODEJDEME, jakmile si to uvědomíme. Situaci nehodnotíme a ani později už o tom nemluvíme. Tím postupně tyto situace zcela vymizí (někdy hned). Pokud se potřebujeme v rámci situace na něčem dohodnout, vrátíme se k tomu až v klidu obou.

5 – Uznáváme rozdílné názory partnera a pokud je to třeba, si necháme přijít cesty, řešení, abychom se oba cítili dobře.

6 - Myšlenky a emoce neberu vážně, nenechám se jimi ovládat, ani je neodmítám. V neutralitě je pozoruji nebo je úplně nechávám být. Tím rozpouštím ego, tedy zranění, přesvědčení z minulosti.

7 – Pokud vám ve vztahu od začátku něco chybělo, víte, že vám vztah nevyhovuje a přesto v něm zůstáváte, žádná práce na sobě ani na vztahu zásadně nepomůže. Tam zbývá ze vztahu odejít a nechat si přijít toho, který k vám patří.



Principy pro tělo, ve kterém JSME rádi

- PRVNÍ PRINCIP je opuštění všech přesvědčení, které nám škodí a nemáme z nich dobrý pocit. Např. „Stáří přináší stárnutí, nemoci, omezení, slabost“, „Musím se snažit, pracovat na sobě, cvičit, něco pro to dělat, abych měla zdravé, silné, štíhlé (jinak správné) tělo“, „Obezitu, nemoc (nebo cokoli dalšího) mám v genech“, „Mužům se líbí jen štíhlé ženy s velkýma prsama.“ (nebo cokoli jiného, co jste přijali), „Jsem moc.... nebo málo....“, „Musím jíst jen …., nesmím jíst....., abych byla zdravá, štíhlá.....“.,...................................

- DRUHÝ PRINCIP je přijetí svého božství, jehož součástí je i naše tělo a zadání, že se o naše tělo postará tím nejlepším možným způsobem. Moje zkušenost je, že se vaše tělo zformuje samo nejlépe, jak jste doposud zažili.
- TŘETÍ PRINCIP je dělat v rámci těla a celkově v životě jen to, z čeho mám dobrý pocit. Tedy hýbu se tehdy a tím způsobem, který mi přináší radost, dobrý pocit. Miluji se jen tehdy, když to tak opravdu cítím a tak, jak je mi příjemné. Jím pomalu, vědomě jen to, na co mám chuť, tehdy když na to mám chuť a tolik, z čeho mám dobrý pocit bez ohledu na tzv. „zdravou výživu“. Netlačím na sebe v žádném ohledu.
- ČTVRTÝ PRINCIP je volba vnímání svého těla jako posvátného prostoru, díky kterému tady mohu ŽÍT, prožívat, užívat si, plnit si své sny, pohybovat se, dotýkat se, milovat, vnímat....A proto k němu přistupuji s láskou, úctou a jeho přijetím přesně takového, jaké je, v každou chvíli našeho života.



Principy UZDRAVENÍ

 

- PRVNÍM a základním PRINCIPEM jakéhokoli zhmotnění, je dovolení, souhlas s novou realitou. V tomto případě se zdravím. Když si teď vejdete do toho, že už jste zdraví, jaké to je?

Na to navazuje rozhodnutí pro plné zdraví a očekávání ho v klidu a důvěře jakoby už to tak bylo, dokud se skutečně nezhmotní. Ať se v průběhu čekání děje na těle, v mysli nebo emocích cokoli.

- DRUHÝM PRINCIPEM je přijetí vědomí něčeho většího než jsme my, toho, co nás oživuje, podporuje, vede a které je všude i v nás samých. Říkám tomu božství. Názvů je mnoho – bytí, existence, vědomí... Božství je nekonečně inteligentnější a mocnější než mysl a my se o něj, do něj můžeme opřít, přijmout ho a tím na to už nebýt sami. Každopádně zodpovědnost za volby je na nás – tedy i MOC vědomě tvořit.

- TŘETÍM PRINCIPEM je uvědomění, že zhmotnění neMOCI je poslední článek naší neochoty oPUSTIT stará nefunkční přesvědčení, vztahy, místa, činnosti, chování, zkušenosti. Zdraví tedy souvisí se všemi oblastmi života a s proVEDENÍM změn tam, kde je to třeba. Tyto změny vedou směrem k naplněnému, spokojenému a svobodnému životu. K tomu může patřit období nejistoty, nevědění, neznáma, NIC. Někdy také dočasné zhoršení situace.

K opuštění starého také patří přijetí toho co je i bylo v neutralitě. Opět stačí volba, rozhodnutí, není třeba pro to nic dělat. Jen BÝT TADY A TEĎ.

- ČTVRTÝ PRINCIP je následování svého unikátního vedení, intuice, jasného ano. To vede k tomu, co dělat, co pustit, co si uvědomit, kudy jít... Toto vedení (stejně jako samotné uzdravení) se děje samo, v pravý čas a nedá se vynutit snažením ani pracováním na tom.

Konkrétní cesta uzdravení, doba, míra činnosti i prožívání je individuální, ale je možná a reálná.